Rozhovor s Jamie Williams.

15. srpna 2013 v 12:54 | elisabeth.
Takže. Přináším tu můj úplně historicky první rozhovor. Byla moc ochotná, s mými otázkami se poprala a zde vám přináším výsledek.

1) Tak, začneme zlehka. V kolika letech jsi si založila svůj první blog a o čem byl?
Můj první blog byl na doméně blogerka.cz a jmenoval se stejně, jako můj druhý blog. My World Of Fictions. Nad názvem jsem dumala neskutečně dlouho a zdá se mi skoro až neuvěřitelné, že jsem si blog založila po tak dlouhé době, kdy jsem se věnovala psaní. Jak se dalo čekat, blog byl zaměřený výhradně a jedině na povídky všeho druhu. Originální, fan fictions... Prostě co mě zrovna napadlo. Založila jsem si ho kdysi na začátku loňského léta a tudíž mi bylo 14. * úsměv * Matně si vzpomínám, že jsem s kamarádkama měla i dříve nějaké blogy, ale to jsem s blogováním neměla žádné zkušenosti a tudíž se mě velmi rychle pouštěly.

2) Hodláš v blogování pokračovat nebo uvažuješ nad případným koncem? Samozřejmě, že se mě občas chápou nálady, kdy se mi všechno jeví černě a nejradši bych s blogem sekla, přestala se psaním a vším kolem, ale nijak vážně nad koncem svých dvou blogů neuvažuji. Dlouho jsem přelétávala a nebyla sto se usadit, ale nyní mám dva blogy, jeden zaměřený na povídky homosexuální orientace a druhý na všechno ostatní a jsem s nimi spokojená. Nevidím důvod, proč bych měla končit. Blogování mě baví, nacházím v něm určitou formu seberealizace.

3) Poraď nezkušeným blogařům, jak si ty myslíš, že by šlo vylepšit si svůj blog, případně jak jej obohatit a ozvláštnit?
Nejsem nijak zkušená blogerka, ale to, co mě napadá je několik základních věcí, které Vám k tomu řekne kdokoliv, kdo se blogování nějaký čas věnuje. Prvním, co nás praští do očí je jednoznačně vzhled blogu. Říkejme si co chceme, že nám na vzhledu nezáleží, ale pokud Vás to hned na začátku nezaujme, prostě nebudete ochotni sjet myší o něco níž. Dalším rozhodujícím kritériem je zaměření vašeho blogu. Zajímáte se o grafiku? Musíte to dát najevo, ať je to zřetelné hned z prvního pohledu. A jednou z věcí, na které prostě nejde zapomenout jsou samozřejmě články. Měly by mít hlavu a patu a pokud začnete o kočičkách a skončíte u muziky, nikomu tím nedodáte. Určitá kvalita stylistiky a gramatiky je také žádaná. Přeci jen, kdo si bude chtít číst článek, který nás hned jako první praští nesprávnými i/y, gramatikou nebo čárkami?
4) Tvou největší vášní je psaní, pokud se nemýlím. Dokážeš mi říct, co bylo první, co jsi kdy napsala? Popravdě je to tak dávno, co jsem napsala své první dílko, že si to doopravdy nepamatuji. Byla to nějaká pohádka o dívce, která jela do koňského internátu. Podrobnosti si bohužel nepamatuji, protože dílo není zachováno a to mě mrzí.

5) Pořád se snažíš si své psaní zlepšit, nebo jsi spokojená s tím, jak píšeš teď a nic by jsi na něm neměnila? Každý autor se snaží zlepšovat. Částečně jsem spokojená s tím, jak píšu, ale samozřejmě nacházím spoustu chyb. Dokonalost je nudná (Niall Horan) a nikdo dokonalý není. Proto se musíme zlepšovat, abychom se alespoň trochu posunuly k tomu "cílu."

6) Teď poslední otázka ze spisovatelského okruhu. Jaký žánr povídek máš nejraději a který naopak nemůžeš ani vystát? Jde o to, z jakého pohledu budeme brát žánry. Já sama se při psaní vyhýbám hororům, ale ráda si nějaký kvalitní přečtu. Neumím psát detektivky, ale velmi ráda si nad nějakou budu lámat hlavu. Tím úplně nejhorším "žánrem" jsou povídky začínající: "Jmenuji se tak a tak je mi tolik a tolik a jsem odtud a odtud." Za tohle bych vždy vraždila.

7) Teď se podívejme trošku do budoucna. Kde si myslíš, že budeš za takových 10-15 let a co bude tvé zaměstnání? Mým vysněným zaměstnáním je spisovatelka nebo novinářka. Ale popravdě si myslím, že do to takto vysokých postů nedotáhnu, budu sedět nad nějakým svým blogem, kolem sebe své děti, manžela a každé ráno budu vstávat v neskutečnou hodinu, abych došla do školky. Ano, také bych ráda pracovala ve školce.

8 ) Do jaké země, města by jsi si se chtěla přestěhovat ze všeho nejvíce? V tuto dobu je to asi Anglie. Je to kouzelná země a moc ráda bych v ní alespoň nějaký čas žila. Není to jenom kvůli mým oblíbeným celebritám, nebo tak něčemu. Samozřejmě bych, asi jako každý, chtěla procestovat klasické země jako je Amerika, Nový Zéland, Austrálie... Ale popravdě je mi jedno, kde budu žít. Teď mě samozřejmě neskutečně irituje, že všichni v cizině mají možnost vidět všechno po čem já toužím a musím se kolikrát ptát, proč zrovna já musím žít v tak podělané zemi bez možnosti proniknout, ale vím nebo spíše podvědomě tuším, že až budu starší, nebude mi na tom tolik záležet. Preferuji venkov, dům a rozlehlou zahradu spolu s milující rodinou.

9) Tvé vysněné zaměstnání, jímž by jsi se chtěla později živit? Jak už jsem říkala, je to novinářka, spisovatelka anebo učitelka ve školce. Poslední dobou se mi ale kritéria různě posouvají a mění, takže popravdě vůbec nevím, jak to vlastně bude.

10) A poslední. Tvé motto, kterým se řídíš za každou cenu? "If you can dream it, you can do it." od Walta Disneyho. A samozřejmě "Never say never and believe," které pronesl Justin Bieber. Je zárným příkladem toho, že se sny plní, jenom je potřeba mít sílu a odvahu. Takže jenom: "Věř."
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama